Ďáblův advokát

28.04.2020

V posledních několika dnech znovu  (a jistě ne naposledy) rozdmýchal vody české politické scény komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, a to svým prohlášením, které pronesl na jednání Ústředního krizového štábu. Nutno ještě podotknout, že si poslance Ondráčka velmi vážím, zejména za jeho práci pro příslušníky bezpečnostních složek a angažmá v souvislosti s přijetím zákona o bezpečnostních agenturách.

Konkrétní věta, která poslance opět proslavila, uveřejněná na jeho facebookovém profilu, zní takto:

"Já navrhl povolat studenty nižších ročníků VŠ. To prý ale naráží na nemožnost jim to nařídit, resp. ta možnost tu je jen ve stavu nouze a ten má končit už 30.4. (já hlasoval pro návrh do 11.5.)."

Proti tomu se ihned ozvali představitelé zejména pravicové opozice. Chápu, že mnohým tento návrh není příliš po chuti. Jejich jednotlivá vyjádření jsou vesměs směsicí neznalosti, nenávisti a hrubosti, ale jinak bez jakékoliv další přidané hodnoty a skutečného řešení. Asi si většina z nich bere za vzor Twitter Donalda Trumpa, nebo už fakt nevím.

Nuže, slyšeli jsme od našich pravicových kolegů mnoho o tom, že je návrh špatný. Nyní se pojďme podívat na to, proč je špatný z levicové pozice.

Nápad soudruha Ondráčka vychází z chybného paradigmatu, že studenti vysokých škol nemají nic lepšího na práci, než pracovat na polích. Poslanec tuto tezi později ještě obohatil svými komentáři, které by se daly shrnout do následujícího kréda: "Ten, kdo pracovat odmítá, tak je flákač a nemakačenko."

Toto tvrzení může být pravda. Ono, když velká část studentů podporuje virálního politika Dominika Feriho, který v životě nepracoval a svoje dosavadní působení v poslanecká sněmovně, kam byl zvolen v pouhých 19-ti letech, označil za, cituji "dobře placenou brigádu", tak je to předpoklad docela správný.

Mám pro to pochopení, ale nesouhlasím, a to z následujících důvodů. Generalizovat celou skupinu na základě jednání menšiny je chybné a ve výsledném efektu škodlivé a kontraproduktivní pro vzájemné pochopení opačného názoru. Dále, komunisté by se měli definitivně vyrovnat s historickou zkušeností prvního pokusu o socialismus v letech 48-89, která nám jasně říká, že plošnými příkazy v duchu hesla, "Kdo nejde s námi, jde proti nám", se podpora pracujícího lidu nezískává. O to méně v dnešní společnosti prorostlé individualismem.

Celkově se nemůžu zbavit dojmu, že onen nápad hledá inspiraci právě v minulém režimu. Na tom v zásadě nevidím nic špatného. Koneckonců, kdo jiný než dnešní komunisté by měli vědět, že minulost není jednobarevná a kromě ponaučení a vyvarování se těch samých chyb, bychom v ní měli hledat i to, co se dělalo správně a aplikovat to na dnešní společnost. Tohle ovšem není ten případ. Tento návrh by bylo možno bez problémů aplikovat v padesátých letech minulého století. Tehdejší morálka a nálada ve společnosti, kterou ještě prostupovalo budovatelské nadšení, to umožňovaly. 

Dnes je však situace naprosto odlišná. Proč?

Tak především, ujasněme si situaci. Jsme v České republice, rok 2020. Země rozkradená, kolektivní hospodářství zničeno, potravinová soběstačnost ztracená. Zemědělský sektor je v osobním vlastnictví nebo v rukou velkých aglomerátů a mezinárodního kapitálu. Proč by jsme my, jakožto komunistická strana, měli podporovat něčí soukromé podnikání? A proč tím způsobem, že studentům vysokých škol přikážeme práci v tom sektoru?

Dnešní studenti, pokud nejsou z bohatých rodin, se netěší příliš dobré sociální a ekonomické situaci. Většina z nich je na vysoké škole schopna studovat jen za finančního přispění rodiny, která je tím mnohdy finančně velmi zatížena. Je mnoho rodin, které si to dovolit nemohou a jejich dětem je tedy kvůli ekonomické situaci možnost vyššího vzdělání uzavřena. Pokud to situace a studijní vypětí dovoluje, má většina studentů brigádu, někteří i zaměstnání. Může mi někdo odpovědět, proč by tito lidé měli být nuceni pracovat na polnostech ve vlastnictví velkých společností?

Že je ohrožena potravinové bezpečnost České republiky, protože nebude mít kdo sklízet? A kdo je za to zodpovědný? No, přece velkovlastníci v zemědělském sektoru, kteří si začali pracovní sílu dovážet z ostatních zemí, než aby dali práci českým lidem za vyšší mzdu. A kdo by měl tento problém řešit? Studenti, kteří sami mají co dělat s vysokými nájmy a výdaji, kterými mnohdy zatěžují i rozpočet celé rodiny? Rozhodně ne!

Ať si tento problém vyřeší vlastníci samotní. Pracovníci sektorů zasažených strukturovanou nezaměstnaností vlivem epidemie koronaviru, by jistě uvítali přivýdělek. O pracovní sílu tedy nouze není, v cestě stojí zákonná úprava dohod o provedení práce, které jsou omezeny fondem 300 hodin ročně, což na sklizení samozřejmě nestačí.

Je nutno odmítnout návrhy některých zemědělců, kteří požadovali úpravu těchto dohod na mnohem více hodin. Nápad by se mohl někomu zalíbit a mohl by se začít plošně zavádět i v jiných sektorech, které už nyní trpí vlivem práce na černo a daňových úniků. Stát by měl zasáhnout a zasadit se o dočasnou výjimku pro osoby, které přišly o své zaměstnání vlivem pandemie a umožnit jim pracovat v zemědělském sektoru v potřebné míře, bez toho, aby přišly o finanční náhrady. Může se to zdát jako zbytečně benevolentní, ale já si myslím, že lidé by měli být k práci dostatečně motivováni, zejména pokud chtějí dobrovolně pomoc své zemi. Za to jim budiž dík a zaslouží si jak náhradu od státu, tak mzdu, kterou si poctivě vydělají svýma rukama a zároveň pomůžou tím republice.

Pokud by ani poté majitelé polností nebyly schopni zabezpečit, nebo by se chtěli na námezdních pracujících bezostyšně obohacovat, je na státu, aby vstoupil do hry. Od dnešní buržoazní vlády vedené oligarchou bychom mohli jen těžko chtít, aby zvážil možnost převzetí strategických podniků pod státní kontrolu, přesto by tato varianta měla být prvotně prosazována právě poslanci KSČM.

Poté, co by měl stát kontrolu, poté je možno zaobírat se myšlenkou, kdo onu úrodu sklidí. A v tu chvíli se to, že by mohli pomoci studenti vysokých škol, nezdá jako úplně špatný nápad. Na základě dobrovolné výzvy, za důstojnou mzdu, v rozsahu práce, který by si sami stanovili. A to si piště, že by to mělo pozitivnější odezvu, než plošné nařízení vlády a krizového štábu.

Rozhodně bych nepodceňoval přirozenou lidskou solidaritu a schopnost uvědomění si sama sebe jako součást většího celku. I když se nás dnešní propaganda snaží dostat na zcela opačné myšlenkové schéma. Je to ale právě i nastupující ekonomická krize, která odhaluje kapitalismus v celé své nahotě, jako nefunkční systém, dlouhodobě odsouzený k zániku. Je na čase se probrat ze snu o individualismu a osobním úspěchu na úkor druhých a začít myslet na blaho všech a celé společnosti.

Čili ano, o povolání studentů na pomoc republice se můžeme bavit, ale dle mého skromného úsudku je to poněkud předčasné. Až v České republice budou lidé ekonomicky svobodní, až skončí exekuce, lichva, pracující chudoba, bezdomovectví a všechny výdobytky kapitalismu, které nyní máme, potom to bude aktuální. A to se nestane dříve, než se moc vrátí zpět do rukou pracujícího lidu. Pojďme se prvně zaměřit na tento cíl. Dokud tato podmínka nebude splněna, tak nevidím důvod, proč by někteří měli pracovat " za hubičku" z neznámých příčin pro blaho celé společnosti, zatímco druzí se na tomto snažení budou bezostyšně obohacovat.

Pavel Mrštík