Jak jsme na tom s armádou?

V minulém roce uplynulo 100 let od vzniku Československa a lze si též připomenout 100 let od vzniku ozbrojených sil možná i proto, že před i po roce 1989 se ozývaly určité názory na zrušení armády. Obecně platí, armáda je atributem státnosti, pokud je společnost organizovaná formou státu má stát ozbrojenou sílu ke své obraně a ochraně, bez ohledu na společensko-ekonomický systém ve kterém se nachází. Československá armáda se vytvářela v letech 1918 až 1920 z bývalé rakousko-uherské armády a z československých legií v Rusku, Francii a Itálii. V důsledku nástupu Hitlera a fašismu k moci v Německu měl vývoj situace dopad na stav obrany země. Na hranicích bylo postaveno 226 těžkých a okolo 10 tisíc lehkých objektů. Budovaly se motorizované, tankové, letecké a protitankové prostředky, hlavními spojenci pro obranu před napadením ze strany Německa byly Francie a Anglie, pomoc SSSR byla vázána na západní spojence. Vojenské výdaje koncem 30. let dosáhly asi 8 % hrubého domácího produktu.

Po všeobecné mobilizaci v září 1938 armády měla ve zbrani asi 1 100 000 mužů. Její výzbroj tvořilo asi 2 300 děl, 350 tanků a 950 letadel. Ve druhé polovině 30 let byla Československá armáda dobře vycvičenou a vyzbrojenou armádou, v roce 1938 patřila k nejlepším v Evropě. Mohli jsme se bránit? Mohli, ale zrada spojenců to znemožnila

V období II.SV velká skupina vojáků z českých zemí, ale i někteří slovenští vojáci, se účastnili bojů na straně Spojenců. Mnoho Slováků přešlo na východě na stranu RA. Vzpomeňme boje o Tobrúk a vznik obrněné brigády, bitvu o Anglii a letce v RAF, boje na východní frontě, od Sokolova po Ostravu.

Po skončení 2. světové války, zejména po únoru 1948 a korejské válce došlo k mnohým změnám v tehdy již ČSLA, včetně příprav na boj při použití ZHN. Vznik Varšavské smlouvy 14.5.10955 jako reakce na vsup NSR do NATO, znamenal úzkou spolupráci s armádou SSSR. V roce 1966 se spojeneckého cvičení Vltava za naši armádu zúčastnilo téměř 80 tisíc vojáků, 550 tanků, 1.500 obrněných transportérů, 630 dělostřeleckých prostředků a 750 letadel.

První polovina 60. let je spjata se zaváděním operačně a taktických raket, protivzdušná obrana státu přechází z klasického dělostřelectva na protiletadlové raketové komplety a různé druhy řízených či neřízených střel tvoří základní výzbroj bojových strojů letectva.

V souvislosti s vojenským zásahem zemí Varšavské smlouvy v Československu roce 1968, byla na našem území rozmístěna skupinu sovětských vojsk v síle 70 tisíc osob. Následně je v roce 1969 provedena rozsáhlá reorganizace čs. armády, spojená se snížením početních stavů a redukcí organizačních struktur. Ve 2. polovině 70. let byl proveden přechod vševojskových divizí čs. armády na jednotypovou organizaci, která znamenala nasycení těchto svazků novou technikou, včetně raketových takticko-operačních a raketových PVO prostředků.

Na příklad motostřelecká divize tohoto typu měla v sestavě 3 pluky na OT, z toho minimálně jeden na BVP, 1 tankový pluk, dělostřelecký puk, PL pluk. OVR a 10-12 samostatných praporů. Celkem cca 20 tisíc osob. Tanková divize měla 3 tankové pluky a jeden motostřelecký, ostatní bylo obdobné. Československá lidová armáda měla k 1.1.1989 téměř 200 tisíc příslušníků a 14 divizí, přičemž její výzbroj představovalo 4.500 tanků, 4.900 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 4.100 prostředků klasického i raketového pozemního dělostřelectva, 407 bojových letadel a 101 vrtulníků. Ještě poznámka, často se uvádí útočný charakter vojenské doktríny armád VS. Prvosledové pluky ČSLA měly základní úkol krytu státní hranice obranným bojem. V každé armádě je obrana a útok spojená nádoba, mají to Američané, Rusové, Němci apod. Tyto varianty jsou dopředu operačně plánovány.

Osmdesátá léta jsou pak do značné míry poznamenána narůstajícím napětím mezi SSSR a USA, potažmo mezi Varšavskou smlouvou a NATO. Čs. armáda urychleně zavádí nové druhy techniky a na čs. území jsou rozmístěny nové útvary Sovětské armády, disponující moderními nosiči jaderných zbraní.

Politické změny v Československu po 17.11.1989 vedly k ukončení některých procesů a započetí jiných. Zanikla Varšavská smlouvy, armáda SSSR odešla z našeho území.

Závěrem: Aktuální stav Armády České republiky. Z tabulkových počtů asi 32 tisíc osob, je naplněnost na cca 85 %, z nich je 19 200 vojáků a 8 tisíc občanských pracovníků. Nasazení do bojové činnosti je schopno cca 6 tisíc připravených vojáků, profesionálů. V mechanizovaných, průzkumných, dělostřeleckých, chemických jednotkách a v letectvu. K tomu má AČR k dispozici 31 tanků T-72 a T-72M4 CZ, 168 BVP, 174 BVP2, 107 OT Pandur II, 17 OT 90, 89 SHH Dana 152 mm, 85 minomet 120 mm, 5 samohybný minomet, 14 pronajatých letounů Gripen, 25 L-59 Alka, 12 BV Mi-24 a Mi-35, 16 RBS, 4 2K12 M2KUB, 16 9K35M Strela-10M. Vozidla Tatra 810, 815, 19 ATF Dingo 2, 84 IVECO LMV. Z toho ne všechna technika je aktuálně použitelná, například pouze 10 tanků a 10 vrtulníků MI 24.

Na postu ministra obrany se vystřídalo od toku 1990 do roku 2017 15 politiků, mimo M. Vacka, M. Kostelky a V. Picka, bez elementárních znalostí armádní problematiky, stav tomu odpovídá, armáda je politický a snad i ekonomický rozměr zájmů některých parlamentní stran.

Do roku 2027 má armáda na nákup a modernizaci techniky vynaložit více než 100 miliard korun. Aktuálně se hovoří o armádní zakázce za 50 miliard na nákup pásových transportérů. K čemu bude sloužit, pro ČR, nebo pro USA/NATO? Pro obranu, nebo pro mise? Zálohy, jsou dlouhodobý problém, stav je neuspokojivý.

 Karel II.

PS: Uvedené údaje jsou čerpané z dostupných zdrojů, které lze aktualizovat. jde o připomenutí historie a současné podoby naší armády a zamyšlení nad uvedenou problematikou.