K rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2021

Plánování rozpočtu obce by mělo být odrazem vědomých a řízených vývojových tendencí, na kterých je společenská shoda. Kapitalistické, tržní hospodářství není zaměřeno na řízení společenských procesů, a pokud je řídí, tak se jedná o řízení ve prospěch vládnoucí kapitalistické třídy. Obec v takovém systému slouží především k zajištění infrastruktury pro její potřeby. Tomu pak odpovídá rámec a výsledná podoba projednávaného rozpočtu, ale také způsob jeho projednávání.

Rámec rozpočtu Prahy je, podobně jako u ostatních obcí, převážně určen objemem vybraných daní, jež tvoří více jak 70 % příjmů rozpočtu. Výsledná podoba rozpočtu na rok 2021 je zaměřena především na výdaje udržovacího charakteru (investice do rekonstrukcí). Způsob projednávání je zase charakterizován nízkou úrovní debaty mezi koalicí a opozicí o zapojení veřejnosti nemluvě. Na okraj si dovolím poznámku, že je zvláštní, když pravicoví zastupitelé hovoří o potřebě předvídatelnosti objemu výdajů například na podporu sportu, kde návrh rozpočtu na rok 2021 počítá s významným snížením prostředků (asi o 100 mil. oproti předchozím letům). Ano, předvídatelnost je samozřejmě a zcela logicky potřeba, to bychom ale museli mít plánovité a ne tržní hospodářství, jemuž je plánování na celospolečenské úrovni cizí.

Praha počítá v roce 2021 s celkovými příjmy ve výši 74 mld. korun, na straně výdajů se sumou 80 mld. Schodek rozpočtu tak tvoří 6 mld., jež Praha počítá uhradit z rezerv minulých let.

Jak již bylo naznačeno výše, značný počet rozjetých investičních akcí, často směřujících ne do rozvoje, ale do prosté údržby stavu obecního majetku, dává tušit, že se Praha potýká s dlouhodobými problémy v oblasti správy majetku obce.

Jako příklad lze uvést aktuálně sledovanou oblast zdravotnictví a sociální, kde důvodová zpráva k rozpočtu Prahy v části Investice v areálu Nemocnice na Bulovce (v celkovém objemu 300 mil.) hovoří dokonce o katastrofálním stavu inženýrských sítí. Jaké důsledky má minimalizace nákladů v oblasti zdravotnictví, včetně snižování počtu lůžek a personálu v nemocnicích, se nám aktuálně projevuje v době koronavirové epidemie. Přetížení lékaři, zdravotníci, záchranná služba a další zaměstnanci ve zdravotnictví.

Je také otázka, zda plány na renovaci, rozšíření stávajících kapacit a na výstavbu nových domovů pro seniory dostatečně odráží výhledy na měnící se věkovou strukturou obyvatelstva, nemluvě o tom, že se tyto plány stejně nedodržují. Přes výše uvedené počítá pražský magistrát v roce 2021 s výdaji na zdravotnictví a sociální oblast v celkovém objemu 3,3 mld., což je pokles oproti plánu roku 2020 o přibližně 20 %. V části běžných výdajů se jedná o pokles kolem 5 %, v části kapitálových výdajů pak o pokles kolem 60%.

V oblasti školství chce magistrát investovat do projektů, jež mají zvýšit zájem žáků o technické obory. Pravice si tedy po 30 letech uvědomila, že nelze žít pouze ze služeb. Bohužel toto prozření přichází v době, kdy velká část průmyslu je - a to nejen v Praze - již v troskách.

Projekty na podporu žáků z chudých rodin (stravování, ubytování,...) zase ukazují na negativní společenské trendy, kdy náklady na vzdělání a výchovu začínají představovat pro některé rodiny společenskou bariéru. Školství také čelí nedostatku míst na základních školách a v budoucnu bude čelit nedostatku míst také na středních školách. Oblast školství, mládeže a tělovýchovy patří v rozpočtu magistrátu na rok 2021 k těm z mála, u nichž se nepočítá s krácením celkových výdajů. Jejich celkový objem je navržen ve výši 20,6 mld. Kapitálové výdaje jsou však rozpočtovány ve výši 40 % roku 2020.

V oblasti dopravy navrhuje magistrát v roce 2021 krácení celkových výdajů o 2 % v porovnání s rokem 2020. Od zdražování jízdného rada zatím ustoupila. Lze se domnívat, že se tak stalo i v souvislosti s tlakem veřejnosti. Postoje radního pro dopravu Scheinherra (Praha sobě) ale naznačují, že se k otázce zdražování bude rada vracet. V této souvislosti je potřeba prosazovat, aby se složitá ekonomická situace v oblasti dopravy neřešila na úkor platů pracovníků v dopravě nebo na úkor dostupnosti a kvality MHD.

Další kritickou oblastí je městský bytový fond, jenž spadá do správy kapitol Rozvoj obce a Hospodářství. V obou kapitolách se předpokládají nižší výdaje oproti roku 2020 (v kapitole Rozvoj obce dokonce o 30 %).

Opět se projevuje dlouhodobé zanedbávání investic do revitalizace, tentokrát bytového fondu ve správě města. Jako příklad může sloužit plánovaná velká investice do zateplení a rekonstrukce lodžií v celkovém objemu 1 mld. s rozpočtem na rok 2021 v objemu 223 mil.

Co se týká výstavby nových bytů, jsou plány magistrátu řádově nižší, než je potřeba. V Praze podle odhadů chybí až 20 000 bytů a odhad potřebného přírůstku hovoří o počtu 10 000 nových bytů ročně (obnova zastaralého bytového fondu a přírůstek obyvatel). Zatímco komunální výstavba je nedostatečná, tak komerční bydlení je pro většinu obyvatel cenově těžko dostupné. Jako pozitivní lze označit připravované projekty magistrátu na podporu družstevního a spolkového bydlení nebo vznik Pražské developerské společnosti, která by se v rámci svých prvních kroků měla věnovat bytové výstavbě v oblasti Černého mostu a Dolních Počernic. Během projednávání rozpočtu také vyplynulo, že je nedostatečná koordinace společných projektů města a městských částí. To bylo možné sledovat při rozpravě o projektu rekonstrukce a přestavby hotelu Opatov. Zde mělo vzniknout přibližně 300 nových bytů. Projekt se dlouhodobě připravuje, ale nyní je pozastaven, aniž byla dotčená městská část informována. Případ hotelu Opatov také ukazuje na problémy s přípravou a realizací záměrů města na bytovou výstavbu.

Během rozpravy k rozpočtu byla diskutována také otázka kompenzací dopadů koronavirové epidemie pro podnikatele. Podle opozice přesto, že existují evropské programy v této oblasti, pražská koalice (Piráti, Praha sobě, Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN)) nedokázala tyto programy využít. V této souvislosti je potřeba zdůraznit ještě jeden důležitý moment, který souvisí s plánovaným propouštěním zaměstnanců pražského magistrátu. V roce 2022 má být počet zaměstnanců magistrátu maximálně 90 % současného stavu. Je až cynické, když radní pro oblast financí a rozpočtu Vyhnánek (Praha sobě) jedním dechem děkuje zaměstnancům magistrátu za přípravu rozpočtu, aby druhým dechem sdělil, že se bude v rámci úspor na magistrátu v roce 2022 propouštět. Ono je to zvláštní i z jiného pohledu. Radní Vyhnánek totiž jako jeden z důvodů nemožnosti více pomáhat podnikatelům zmínil, že na magistrátu nejsou dostatečné kapacity takovou pomoc zprocesovávat.

Během rozpravy o rozpočtu zazněl z řad opozice povzdech, že koalice vedení města nemá vizi dalšího směřování vývoje města. K tomu dodávám, že kapitalismus nemá pozitivní vize a to se projevuje i na úrovni našeho hlavního města Prahy.

Petr Vlček

člen VV KV KSČM Praha

18. 1. 2021