Křesťané…?

V dobách rozvinutého (nebo, chcete-li, rozvíjeného) socialismu v Československu, kdy jsem po celou dobu tzv. normalizace opravoval kamiony, vozící skvělé československé produkty do světa, jsme s blížícími se Velikonocemi často diskutovali na téma Velký pátek. "Všude na Západě je svátek, často tam někdo z nás uvízne, jak mají kamiony zákaz jezdit. Vyjet z republiky nemůžeme, nepustí nás tam. Proč z toho u nás taky neudělají svátek? Byli bychom aspoň chvíli doma," říkali celkem unisono téměř všichni.

Nebudu to dál rozvádět, ta doba už je pryč. Přišel kapitalismus, většinou pod heslem typu "Západ, náš vzor" - jenže aplikovaném výhradně tam, kde se to novodobé československé buržoazii hodilo. "Velký pátek jako svátek? Další den volna? Víte, kolik na tom proděláme?" znělo - opět téměř unisono - všude kolem. Pamatujete téměř všichni, snad kromě těch nejmladších, jak dlouho trvalo jeho vyhlášení svátkem. Tedy dnem, kdy mají všichni, až na některé výjimky, především nutné služby, volno. Pro sebe, pro své rodiny, pro děti. Jenže… Zavřené obchody ve svátek? My přece máme právo si jít nakoupit, kdy chceme! My si přece nemůžeme dovolit nakupovat v pracovní den, to je ztráta času (a čas jsou přece peníze!). Jenže máme my ostatní snad povinnost vám sloužit na úkor našich blízkých?

Trvalo spoustu let, což opět většina z vás pamatuje, než přišel zákaz prodeje ve dnech pracovního volna aspoň někdy a někde. Mimochodem, jak že to stojí v Bibli, tam, kde se hovoří o úctě k Otci, Synovi a Duchu svatému? Do jaké míry ctí knihu knih a Boží přikázání opět drápky vystrkující církev svatá, nejen katolická, když nikdy ani nepípne na téma, že by aspoň jejich bohabojné ovečky měly mít čas ctít Nejvyššího v době nejvýznamnějších křesťanských svátků, věnovat se rodinnému krbu, vychovávat děti své? Přesně, mám především na mysli mámy za pokladnami a mezi regály samoobsluh (jak obstarožní výraz v době a zemi, překypující něhou až láskou k západnímu výrazu supermarket! V době, kdy implementujeme, lajkujeme, hejtujeme a iritujeme, potraviny jsou freš a my jsme in a cool, je jen otázka času, kdy si uděláme šopnutí!).

Dobře, je jasné, že bez některých služeb se neobejdeme. Je jasné, že bez jemných ženských rukou a citového rozhodování bychom byli dost vedle. Ale co takhle si uvědomit, že mámu potřebuje víc rodina než samoobsluha, a tudíž omezit práci ve svátek na minimum a vyhlásit zákaz prodeje, tak, jak to těžce vydupaly odbory na demokratickém a lidská práva respektujícím Západě? (Argument, že právě zmíněné ženy jsou často závislé na příplatcích, neberu. Ty odbory, které řekly "A" v podobě zákazu prodeje o nedělích a svátcích, jsou - nebo by měly být - kdykoli připraveny vyhlásit - a vynucovat si - také "B", tentokrát v podobě zachování mezd ve výši, kde jsou - nebo byly - v době, kdy je otevřeno i mimo pracovní dny. Mimochodem, aspoň vy, kteří pamatujete předlistopadové časy, řekne vám něco výraz "placený svátek"?) Dobře, už slyším námitky, že i v západní Evropě je o svátcích otevřeno. Jenže tam, kde jsou silné odbory, může soukromník otevřít kdykoli, ale o státních svátcích musí obsluhovat sám, nesmí to chtít po zaměstnancích!

Světová odborová federace má kolem 105 milionů členů, ale zde je nutno vidět, že třeba v Irsku podporují zákaz prodeje o nedělích a svátcích odbory katolické. A fakt nemůžu za to, že mnozí z vás, kteří jste dočetli až sem, o něčem takovém dosud neslyšeli.

týden před Velkým pátkem 2026 Vladimír Sedláček