Máme být na co hrdí!

2. března letošního roku je to 42 let co se ČSSR, v pořadí jako třetí, zařadila mezi země, které vyslali svého občana do vesmíru. Ale jak vůbec došlo k tomu, že se nám dostalo té cti, aby prvním kosmonautem, který nebyl občanem SSSR ani USA, se stal právě Čechoslovák?

13. dubna 1967 byl v Moskvě zástupci socialistických zemí podepsán program o spolupráci při výzkumu a používání vesmíru pro mírové účely, který byl pojmenován Interkosmos. ČSSR se zapojila hned od začátku v oborech kosmické meteorologie, fyziky, biologie a medicíny. Mezi roky 1969 - 1988 opatřili čs. vědci přístroji 21 specializovaných družic Interkosmos a v rámci tohoto programu odpovídali za cca 40% plněných úkolů. Dále pak byla 24. 10. 1978 vyslána na oběžnou dráhu i první československá družice MAGION (14. 11. se oddělila od družice Interkosmos 18, se kterou byla vypuštěna) u níž byla plánovaná životnost 3 týdny, ale ve skutečnosti pracovala 3 roky.

Když byla v roce 1976 dohoda o programu kosmického výzkumu obnovována, byla doplněna ustanovením o přípravě letů mezinárodních posádek složených z občanů účastnických států programu Interkosmos. To, že k sestavení první mezinárodní posádky bylo přizváno Československo je občas odůvodňováno jako satisfakce za srpen 1968 (Wikipedie), ale osobně souhlasím s tím, že se jednalo o odměnu za velký přínos našich vědců a jejich aktivní účast ve vesmírném programu (Malá encyklopedie kosmonautiky - P. Lála/A. Vítek, Ml. Fronta 1982, str. 166, tab. XXIV - Vědecké experimenty a účast států na družicích Interkosmos).

A tak koncem roku 1976 (6. 12.), po provedených lékařských prohlídkách skupiny adeptů, začala příprava 2 vybraných příslušníků ČSLA, pilotů mjr. Oldřicha Pelčáka a kpt. Vladimíra Remka. V průběhu jejich výcviku pak byli rozděleni do 2 posádek:

1) velitel: Alexej Gubarev, kosmonaut - výzkumník: Vladimír Remek,

2) velitel: Nikolaj Rukavišnikov, kosmonaut - výzkumník: Oldřich Pelčák.

Oba dva naši piloti prošli velmi náročným výcvikem, ovšem do vesmíru mohl letět pouze jeden z nich. Dva dny před startem oznamuje státní komise, před kterou dělali obě posádky závěrečné zkoušky, že poletí posádka Gubarev - Remek. A tak se Vladimír Remek, díky práci našich vědců v rámci vesmírného programu Interkosmos, stal 87. člověkem, který letěl do vesmíru.

Úspěšný start proběhl 2. března 1978 v 16:27:50 SEČ z kosmodromu Bajkonur, kdy nosná raketa Sojuz-U vynesla na oběžnou dráhu vesmírnou loď Sojuz 28. Ke spojení Sojuzu 28 s orbitální stanicí Saljut 6 došlo 3. března v 18:10 SEČ. Přestup na palubu orbitální stanice, po provedených nezbytných úkonech, se uskutečnil ve 21:33 SEČ. V té době na Saljutu pracovala posádka Romaněnko - Grečko.

Hned od začátku začala dvojice Gubarev - Remek plnit první vědecký pokus, "chvíli" po přestupu na Saljut spustili test "Chlorella I" (rozmnožování řas v mikrogravitaci). V dalších dnech pak následovaly "Tepelná výměna II" (srovnání subjektivního pocitu tepla s objektivním měřením), "Oxymetr" (okysličování tkání), "Supos 8" (dotazník pro sledování psychologického stavu kosmonautů), "Extinkce" (vizuální sledování změn jasnosti hvězd nad obzorem) a "Morava-Splav" (zpracování vzorků kovových prášků v tavící peci Splav). Všechny tyto experimenty pocházely z dílny československých vědců.

V průběhu pobytu na Saljutu bylo i několik přímých televizních přenosů. Poprvé zazněla čeština z vesmíru 4. března 1978 ve 14:53 SEČ.

Ještě před odletem do vesmíru byli Gubarev s Remkem pověřeni zvláštním a neplánovaným úkolem. Romaněnko s Grečkem na Saljutu si totiž začali stěžovat na problémy se zuby. A tak posádka Sojuzu 28 prošla výcvikem v zubařském umění a práci se zubní vrtačkou. Když se po příletu na orbitální stanici Romaněnko s Grečkem dozvěděli, co je čeká, prohlásili, že problémy se zuby již pominuli. Zlý jazykové dokonce tvrdí, že se snažili najít bezpečný úkryt před oběma kosmickými zubaři.

Pobyt Vladimíra Remka ve vesmíru skončil 10. března. V 8:17 SEČ, po naložení věcí určených k dopravě na Zem, byl uzavřen průlez mezi orbitální stanicí a Sojuzem 28 a po nutných úkonech se Sojuz v 11:23 SEČ odpoutal. V čase 13:54:34 byl na 198 sekund zapálen brzdící motor a zahájen sestup z oběžné dráhy, ve 14:16:05 SEČ došlo k odpojení orbitální a přístrojové sekce kosmické lodi a návratová kabina s oběma kosmonauty pak vstoupila do atmosféry. Návratová kabina přistála v kazašské stepi ve 14:45:45 SEČ.

Vladimír Remek strávil ve vesmíru 7 dní 22 hodin a 18 minut. Za tu dobu uletěl přes 5.300.000 km a Zemi oblétl 126 krát.

Nyní je návratová kabina Sojuzu 28 součástí expozice Leteckého muzea v Praze-Kbelích.

I toto dokazuje, že jsme byli vyspělou zemí, a že máme být na co hrdi.

A ještě jednu drobnost: americký astronaut Andrew Feustel, který ve středu 21. 3. 2018 v doprovodu svého krajana Richarda Arnolda a ruského kosmonauta Olega Artěmjeva odletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), s sebou na kosmickou cestu opět vezme předmět spojený s Českou republikou. Při prvních dvou letech do kosmu u sebe měl sbírku Jana Nerudy Písně kosmické, českou vlajku a figurku Krtečka, nyní to budou kopie dvou obrázků z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu vytvořeném nacisty za druhé světové války v Terezíně. Ovšem první podobná věc, spojená s Československem, se dostala do vesmíru byla figurka dobrého vojáka Švejka, kterou Vl. Remek přivezl na Saljut 6 jako dárek kosmonautům Romaněnkovi a Grečkovi. Myslím, že by soudruh Jaroslav Hašek byl velmi potěšen.

Václav

Zdroje:

1) Pod námi planeta Země - Vl. Remek, Naše vojsko 1979

2) Klukovské sny (Cesta do Hvězdného Městečka) - O. Pelčák, Albatros 1979

3) Malá encyklopedie kosmonautiky - P. Lála/A. Vítel, Ml. Fronta 1982

4) časopis Letectví + kosmonautika č. 17/1978

5) Před třiceti lety: jak se dostal první Čechoslovák do vesmíru - K. Pacner, iDnes.cz 29. 2. 2008

6) Tiskové prohlášení České astronautické společnosti a Astronomického ústavu, v.v.i. č. 109 ze dne 28. 2. 2008