Nebuďme v práci sami!

Neznalost vlastních možností, jak v lepších podmínkách dělat svojí práci za více peněz, je zbytečnou ztrátou nejen pro nás samotné. Rady, zkušenosti, fakt, že na problémy v práci nejsme sami, v neposlední řadě výhody z kolektivního vyjednávání nebo zdarma kvalifikovaná právní pomoc, to vše je silou odborově sdruženého zaměstnance. Slabostí může být, pokud se větší počet zaměstnanců aktivně nespolupodílí v "zápase" o zájmy zaměstnanců vs. zájmy zaměstnavatele. Jistě, ze své vlastní pracovní praxe mohu uvést příklad zaměstnavatele snažícího se vytvořit kvalitní podmínky pro zaměstnance, pochopitelně limitovaného dravým kapitalismem. Či naopak příklad zaměstnavatele, který v podstatě ovládál odborové předáky ve prospěch svých zájmů. Katastrofou slabosti zaměstnanců při neexistujících odborech nemluvě. 

V kapitalismu naší doby je až příliš mnoho predátorů vykořisťujících slabší nebránící se. Je na nás pracujících, jak moc si svojí pasivitou necháme naložit či se nebojíme jít do zápasu nejen za sebe. Kolektivní vyjednávání je o schopnosti mít výsledek s mnohem vyššími nároky, než jaké jsou ze zákona pro nás zaměstnance. Či opět sklonit hlavu a mít reálně o to horší pracovní jistoty, slabší odměňování, mizernější úroveň pracovních vztahů či slabší bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zde neplatí "lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše". Vyjednavač toho úměrně počtu a aktivitě nás zaměstnanců, dokáže daleko více. Je rozdíl mít mzdu o procento vyšší nebo dokonce o více procent. Finančně nás to v průměru bude stát jen jedno procento z naší čisté mzdy. To za výhody, které tím mohu získat, je nepatrná vstupní investice. 

Proto buďme součásti odborů a nebojme se kontrolovat činnost našich předáků. Tak jako námi volených politiků, to už je ovšem na úplně jiný článek.

Michal Klusák

Předseda OV KSČM Praha 10