Neomarxismus
17.03.2020
K. Marx a B. Engels nám zanechali dílo, o které se dodnes opírají komunistické strany společně s pokrokovými silami světa a je samozřejmě kritizováno a rozmělňováno jinými filozofickými proudy zejména z řad liberalismu. Dílo, které nestačí pouze přečíst, ale je žádoucí ho pochopit. Pochopit nejen podněty pro analýzy, ale i učiněné závěry. Jen tímto způsobem je možné rozvinutí jejich díla v aplikacích na současnou společensko - ekonomickou situaci globálního světa. Dobře se to napíše, hůře se realizuje. A tak tu máme např. západoevropský marxismus, kritický marxismus, pozdní marxismus, neklasický marxismus a řady dalších marxismů. Jsou to projekty, které se vymezují jak proti kapitalistickým směrům, tak proti komunistické politice. Pod pojmem neomarxismus lze zahrnout velké spektrum historicky, tematicky i geograficky různé směry, školy a proudy.
Proto není souhrnná charakteristika neomarxismu jako celku možná a proto také nelze tento pojem nijak definovat.
A jsme u jádra problému, který asi všichni okolo sebe vnímáme, v projevech a rozhovorech zejména pravicových, ale i některých levicových představitelů politických i odborných kruhů. A tak si můžeme přečíst, že ten a ten je neomarxista, že některé strany se chovají neomarxisticky, že EU a EK ovládají neomarxisté atd. Frekvence tohoto nedefinovatelného pojmu se stále zvyšuje a stal se tak klackem na všechny, kteří mají odlišné názory, hledají alternativy ke kapitalismu, např. v socialismu, nebo i jednotlivce mající jiné názory, odlišné od představ těch, kteří se snaží, s pomocí svých věrných, ovládnout svět, pro své zištné cíle.
Když tento pojem okolo sebe slyší neinformovaní a zejména mladší lidé, lehce dělají zkratku, neomarxismus = marxismus = socialismus = komunismus a tento směr je pro současné politické uspořádání nepřijatelný a stává se tak jen další kapkou do zvyšování nepřehlednosti a chaosu. Současně se tak stává dalším nástrojem nejen proti komunistům, ale proti všem pokrokovým silám.
A o to jde kapitalistům především.
Proto není souhrnná charakteristika neomarxismu jako celku možná a proto také nelze tento pojem nijak definovat.
A jsme u jádra problému, který asi všichni okolo sebe vnímáme, v projevech a rozhovorech zejména pravicových, ale i některých levicových představitelů politických i odborných kruhů. A tak si můžeme přečíst, že ten a ten je neomarxista, že některé strany se chovají neomarxisticky, že EU a EK ovládají neomarxisté atd. Frekvence tohoto nedefinovatelného pojmu se stále zvyšuje a stal se tak klackem na všechny, kteří mají odlišné názory, hledají alternativy ke kapitalismu, např. v socialismu, nebo i jednotlivce mající jiné názory, odlišné od představ těch, kteří se snaží, s pomocí svých věrných, ovládnout svět, pro své zištné cíle.
Když tento pojem okolo sebe slyší neinformovaní a zejména mladší lidé, lehce dělají zkratku, neomarxismus = marxismus = socialismus = komunismus a tento směr je pro současné politické uspořádání nepřijatelný a stává se tak jen další kapkou do zvyšování nepřehlednosti a chaosu. Současně se tak stává dalším nástrojem nejen proti komunistům, ale proti všem pokrokovým silám.
A o to jde kapitalistům především.
