Pamatuj na nacistické zlo!

15.03.2021

Den bohaté kořisti pro nacistické Německo spolu se zánikem státnosti Československa, je mementem připomínající 15. 3. nám dnes žijícím, že i to málo z dnešní svobody, o to více stálo prolité krve našich předků. 

Jak okupace nacistickou Říši začala? V ranních hodinách 15. března 1939 začala německá armáda obsazovat Čechy a Moravu. Níže jsou události popsány z veřejně dostupného zdroje materiálu Vojenského historického ústavu. Až v 01:15 15. března 1939, tři hodiny po Háchově příjezdu do Berlína, přijal prezidenta prakticky již neexistující republiky Adolf Hitler, aby mu oznámil své pevné rozhodnutí o další čtyři hodiny vojensky obsazovat zbytek českých zemí. Po pětačtyřiceti minutách byla učiněna přestávka, během které bylo Háchovi umožněno se telefonicky spojit v Praze s předsedou vlády Rudolfem Beranem a ministrem národní obrany generálem Janem Syrovým a oznámit jim tvrdou realitu. Tento rozhovor zachytila služba 2. (zpravodajského) oddělení Hlavního štábu čs. armády, kde okamžitě začalo pálení tajných a důvěrných spisů. V 03.15 došlo v Praze k zasedání vlády, která přijala informaci o začínající německé okupaci jako hotovou věc. Proto již v 03.35 hodin vyšle generál Jan Syrový dálnopisem všem sborům čs. armády následující rozkaz: "Německé vojsko, a to jak pěchota, tak letectvo, zahájí obsazování území republiky dne 15. března 1939 v 6 hodin ráno. Tomuto postupu nesmí být nikde kladen odpor, jelikož nejmenší incident může mít nedozírné následky a bude proti nám zakročeno se vší brutalitou. Všichni velitelé očekávají příchod u svých jednotek a podrobí se pokynům, které jim budou dány. Jednotky budou odzbrojeny. Vojenské a civilní letectvo musí zůstati na svých místech. OPL nebude aktivována. Žádná letadla nesmí být ostřelována..."

Tím byla dokonána zrada spojenců započatá v Mnichově roku 1938, kdy velmoci Velká Británie, Francie, Německo a Itálie donutily československou vládu přijmout odstoupení území Sudet Německu. Po svévolném rozhodnutí Hitlera vojensky obsadit zbytek území Československa a vzniku Slovenského státu se Velká Británie a Francie zmohla pouze na diplomatický protest. Tímto dnem zanikla státnost mladé Československé republiky a vznikl Protektorát Čechy a Morava, který byl přímo začleněn do územního rámce říše. Armáda, svázaná rozhodnutím politiků, se nemohla postavit na ozbrojený odpor. Proti okupantům přesto zahájili boj vojáci 3. praporu 8. slezského pluku v Místku. Prakticky ve všech českých městech byli němečtí vojáci "přivítáni" nadávkami a hrozbami od českého obyvatelstva, zatímco například pražští Němci vítali své "soukmenovce" se zdviženou pravicí...

Lidé si ze dne na den museli zvyknout na jízdu vpravo, čemuž si přivykli poměrně snadno, ale zločinný režim občany brzy přinutil zvykat si i na mimořádně brutální a násilnickou totalitní diktaturu, která se nezastavila ani před masovými popravami. Byla odstraněna demokratická práva a svobody všech obyvatel Protektorátu. České vysoké školy byly uzavřeny a mladí lidé posíláni na nucené práce do Německa. Židé, Romové a odpůrci nově nastolených pořádku byli okamžitě deportováni do "převýchovných" a následně koncentračních táborů. Dochází k nebývalému ponížení a degradaci morálních i lidských hodnot, zradě mnohých, přetrvávajících dodnes v dědicích, snižující význam osvobození československého lidu, špinící památku a připomínku četných národních a válečných hrdinů. Avšak vedle temnoty je o to více světla, čest a sláva neobyčejnému hrdinství a spravedlivému boji proti nacistické mašinerii zla a jejich pomahačů, které se o to více prokázalo během okupace. Pro bankrotující nacistické Německo znamenala okupace životně důležitý krok - Československo totiž bylo zemí bohatou nejen na zbrojní průmysl. Byl zaveden nevýhodný směnný kurz protektorátní koruny oproti marce, defacto tunel na národní hospodářství Československa. Náš vyspělý průmysl i rozsáhlé národní bohatství tak znamenalo válečnou kořist vydatně nasycující nacistického vlka do dalšího boje proti okolním národům. Během šesti let nejtemnější kapitoly našich dějin se z krve a potu lidí žijících na území Protektorátu dařilo nacistické tyranii žít až do doby osvobození Československa Rudou armádou a spojenci. 

Účet řádění nacistických band je úděsný. Odhaduje se, že během trvání Protektorátu zahynulo přibližně 343 tisíc lidí, skutečné číslo bude větší, neboť řadu poprav a umučených lidí se díky zničeným záznamům nepodařilo dohledat. 

ZLT