Pozadí tzv. únosů československých občanů sovětskou tajnou službou po 2. světové válce

V souvislosti se snahou o odstranění sochy maršála Koněva se objevilo ve zdůvodnění od Starosty Prahy 6 Koláře, že Rudá armáda s sebou přinesla při osvobození i teror. Konkrétně pak zmínil únosy čs. občanů do SSSR. Pojďme se podívat na to, pro jaké osoby si k nám tehdy došly sovětské bezpečnostní orgány. K pochopení se musíme vrátit do let 1918 - 1920, kdy probíhala občanská válka a mezinárodní intervence. Pomocí nám bude je přiložená mapa. Zatímco historie se bez nejmenšího uzardění upravuje či dokonce lživě prezentuje, tak mapy se zatím nepřekreslují. Zatímco se bělogvardějci, v průběhu občanské války v Rusku, opírali o finanční, vojenskou a materiální pomoc západních mocností (i našich legií - zde se zamlčuje, že i u nich docházelo k vzpourám a dezercím a přechodu na stranu sovětské moci, mezi těmi, kdo toto udělal byl i Jaroslav Hašek - autor Osudů dobrého vojáka Švejka), tak bolševici pouze na podporu ruského obyvatelstva vyčerpaného 1. světovou válkou. Na přiložené mapě je růžově podbarvena část Ruska, kterou v nejtěžší době občanské války ovládala sovětská moc. Přes tuto těžkou pozici dokázala sovětská moc vytlačit bělogvardějce a zahraniční interventy z celého území Ruska. To nelze provést terorem, jak ráda prezentuje naše pravice, to lze jen s obrovským nasazením vlastních lidí, kteří jsou ochotni přinést obrovské oběti na životech a za strašných útrap, které přináší válka. Pouhopouhý teror by nikdy nedokázal porazit silnějšího protivníka... Jako příklad uvádím nacistické Německo.

To v průběhu 2. světové války ovládalo celou Evropu a ani za použití obrovského teroru nedokázalo zabránit činnosti podzemního hnutí v okupovaných zemích. Proti zemím Osy byla koalice USA, V. Británie a SSSR, kdežto v době intervence se sovětská moc opírala pouze o vlastní lid a přesto dokázala osvobodit od interventů většinu Ruska. Že se bělogvardějci i intervenční vojska dopouštěla teroru a vražd ruského lidu podporujícího socialistickou revoluci, je popsáno např. v knize "Velké spiknutí" amerických autorů Sayerse a Kahna.

Po neúspěšné snaze bělogvardějců a interventů se vrátit ke "starým pořádkům" , bělogvardějci opustili sovětské Rusko. Jednou ze zemí, které jim poskytly azyl byla i ČSR, kde hlavně ve 20. letech tito bělogvardějci získali občanství. A pro tyto lidi si v roce 1945 k nám přišly sovětské bezpečnostní orgány. To byli ti "naši" občané, jak o nich píše Kolář.

Mimochodem podobnou činnost prováděl izraelský Mossad, když si po 2. světové válce "chodil" pro nacistické válečné zločince, ale to už Kolář nikde neodsuzuje.

Vašek