Vysočanský sjezd 1968

22.08.2021

Ještě nikdy se nestalo, aby sjezd komunistické strany, vládnoucí v zemi, se musel sejít v ilegálních podmínkách.

Aby vrcholným představitelům strany a státu bylo bráněno v účasti na něm.

Tak jako se nikde jinde nestalo, aby výsledky tohoto sjezdu se nesměli publikovat.

Snad právě proto se tento sjezd stal vrcholem evropské levice za posledních 50 let.

Dodnes nedoceněn, dodnes téměř zapomenut.

V čase normalizace záměrně vymazáván z paměti národa, tak jako dnes, kdy kapitalismus bojuje svůj poslední vrcholný zápas, kdy intelektuální síla a hodnota materiálů Vysočanského sjezdu ukazuje, že zápas o socialismus není ztracen. Socialismus bude žít navzdory veškeré moci železné paty kapitálu drtící manipulovanou většinu.

Jak to tedy bylo.

Plenární zasedání ústředního výboru KSČ schválilo 1. června 1968 jednomyslně usnesení, že se mimořádný sjezd svolává na 9. září.

Šlo o logické vyústění důsledků nové politické situace v obrodném reformním úsilí k rozvoji socialistické demokracie, v třídním boji proti některým stranickým klanům vládnoucí skrze řídící aparát strany.

Příprava tohoto sjezdu probíhala za nevídané účasti a aktivit nejen komunistů, tak jako široké stranické veřejnosti, ve znamení polednové politiky a vedení strany v čele s Alexandrem Dubčekem.

Není pochyby, a dokazují to stranické dokumenty z tehdejší doby, že mimořádný XIV. Sjezd by znamenal úplné vítězství polednové politiky, zvýšení autority strany a stabilizaci politické situace v zemi.

Obnova socialismu by probíhala do samosprávné podoby vtahující většinu ve společnosti do rozhodování na politické a ekonomické moci v zemi. Toto bylo hrozbou jak byrokratům řídící KSSS, tak americké služebné administrativě ovládané kapitálem, neboť projekt socialismu by se stal jednoznačně konkurence schopným v rozvoji výrobních sil společnosti.

Proto podle mého mínění došlo k prokázané dohodě ohledně vojenského zásahu v Československu mezi Brežněvem a Johnson.

Představitelé byrokraticko - policejního pojetí socialismu čekali, že dojde k rozkolu v KSČ, k vítězství jejich koncepce. To se však nestalo.

S blížícím termínem XIV. sjezdu bylo stále jasnější, že konzervativní opozice prohrává.

Proto muselo být posláno půl milionů vojáků s letadly, tanky a raketami, aby zabránilo jeho

konání s výsledkem rozsáhlých celospolečenských změn.

Nevyšlo jim to alespoň co se týče uspořádání sjezdu.

Stačila výzva v rozhlase a delegáti se dopravovali do velkých závodů, odkud byli tajně převáženi dělníky na určené místo.

Navzdory dezorganizace dopravy, navzdory vojenské kontrole a rozptýlení delegátů po celé republice.

Během krátké doby se v pražských tehdy dělnických Vysočanech shromáždilo 1290 delegátů, to je více jak dvě třetiny všech zvolených.

Svědectví o vysoké politické vyspělosti a revolučním nadšení a odvaze delegátů, tak jako i o tom, jak tehdy strana vyjadřovala cítění a smýšlení většiny obyvatel Československa.

22.8.1968 se konal první poválečný sjezd na němž dopředu nic nebylo rozhodnuto, sjezd vpravdě pracovní.

Hlavní úkoly, které vyplynuly, jejíž nenaplnění ve svých důsledcích vedly k ještě k drtivější porážce socialismu v období následné normalizace. Uvádím ve zkrácené podobě.

  1. Politika jednoty sociálních vrstev naší společnosti. Při demokratizaci našeho hospodářského a sociálního života počítat s rozumným rozvinutím individuálních hospodářských činností, zejména ve sféře služeb, řemesel a živností, s respektováním individuální rolnické výroby tam, kde existuje. Zásadní překonání rovnostářského uspořádání, odstraněním nekvalifikovaného řízení, cestou zainteresovanosti na hospodářském výsledku. Dělníkům jako u nás nejpočetnější síle dává demokratizace rozhodující slovo v utváření naší společnosti, jež jim přísluší i jako výrobcům rozhodující sumy materiálních hodnot. Svoboda slova, shromažďování a organizace jim umožňuje věcně se orientovat ve složité problematice hospodářského života společnosti. Odbyrokratizovat odbory. Rolníci si vytvoří svojí zájmovou organizaci v Národní frontě. Komunisté prosadí ucelenou agrární politiku, jež postupně učiní zemědělství přitažlivým odvětvím. Inteligence získá novou politikou vyšší míru politických svobod. Strana se vzdá provždy direktivních zásahů v otázkách vědy, techniky a umění.
  2. Vývoj politického systému. A) vysloveně odsoudit dosavadní politický systém v základních vazbách monopolního státně stranického centra, kvalitativní přestavba celého systému.

B) formulovat jako politicky závaznou linii nezaměňování státních a společenských orgánů stranickými .

C) formulovat základnu Národní fronty jako platformu politiky dohody různých zájmů

D) odstranit minulé nezákonnosti, vytvořit právní záruky politické demokracie: svoboda projevu ( zrušení předběžné cenzury ), svoboda spolčování a shromažďovací, zásada dekoncentrace, dělby a kontroly moci ( reorganizace Bezpečnosti a vůbec složek ministerstva vnitra, nepřípustnost vnitřní politické policie, nezávislost soudů, kontrola vlády, parlamentu, zásada " moc dávají státním orgánům voliči " )

E) formulovat požadavek demokratických orgánů správy socialistických podniků jako moment SAMOSPRÁVY ve sféře MIMO vlastní mechanismy politické demokracie.

F) formulovat zásady pro POLITICKOU ROLI ODBORŮ v socialistických podmínkách.

  1. Hlavní směry hospodářské politiky strany. - 1. náročnější ekonomické klima pro podnikovou i rozpočtovou sféru a tím podněcování rychlého a efektivního hospodářského rozvoje.                   - 2. ovlivnění strukturálních změn v souvislosti s nastupující vědecko - technickou revolucí.           - 3. vytvoření měnového pořádku, obnovení ekonomických funkcí peněz a deviz, postupné dosažení směnitelnosti Kčs .                                                                                                                     - 4. podporu efektivnímu rozvoji obou národních ekonomik.                                                               - 5. rozvíjení mezinárodně finančně - ekonomických vztahů.                                                               - 6. vnesení demokratizačních prvků podnikových a národních do řízení hospodářství; v souvislosti s tím UPLATŇOVÁNÍ DIFERENCIOVANÝCH forem podnikání státního, samosprávního, komunálního, družstevního a drobného osobního podnikání.                                                                -7. rozvinutí socialistické podnikavosti a prosazení odbornosti včetně podpory kvalifikovaných řídících a vedoucích pracovníků.                                                                                                              -8. zájmové sdružení podniků i pracujících.                                                                                          -9. správné vymezení vztahů politiky a ekonomiky, nezasahování politických orgánů do konkrétních ekonomických rozhodnutí zejména v podnicích.                                                               - 10. stanovení základních cílů a jejich pořadí pro selektivní ekonomickou politiku státu tak, aby se zvýšení efektivnosti národního hospodářství a na něj navazující růst hmotné a kulturní úrovně staly dominujícím cílem hospodářského rozvoje, i při nezbytných změnách ZAJISTIT základní SOCIÁLNÍ JISTOTY občanů.
  2. Hlavní úkoly v rozvoji vědy, vzdělanosti a kultury a ideologie. Vybírám následující myšlenky. Věda je rovnocenným partnerem a současně významným spolutvůrcem politiky. Významným úkolem vidí strana v překonání všech překážek stojících mezi vědou a společenskou praxí. V pojetí ideologické práce strany je vytvoření nové ideologické koncepce ve společnosti, k očistě a stabilizaci ideových hodnot.
  3. Hlavní rysy zahraničněpolitické koncepce strany. Uplatnění vlastní cesty k socialismu není v rozporu s cíli světového socialismu. Přátelství, spojenectví a spolupráce se SSSR a dalšími socialistickými zeměmi jako základní aspekt zahraniční politiky státu. ( poznámka Klusák, přes všechna příkoří způsobená intervencí delegáti se nevzdali PŘÁTELSTVÍ a SOUDRUŽSKÉHO POROZUMĚNÍ v rámci celého komunistického hnutí, jehož vedoucí silou byl tehdy ještě SSSR ) Pevnost přátelství je závislá na praktickém dodržování principu vzájemné                                 úcty, SVRCHOVANOSTI a rovnoprávnosti, na respektování specifických podmínek země.  Rozvoj přátelství vyžaduje rozvoj progresivních směrů spolupráce, naprostou otevřenost, širokou a pravdivou publicitu o vývoji v socialistických zemích, široké kontakty, otevřenou myšlenkovou konfrontaci.

Závěrem.

Jedině socialistický systém založený na široké důvěře lidových mas a opírající se o jejich aktivní spoluúčast na řízení státu a výroby v podmínkách široké svobody slova a shromažďování je nejlepší zárukou proti nebezpečí kontrarevolučních spiknutí, zvratů i proti DEGENERACI socialistické společnosti ve vojensko - policejní a byrokratické diktatury vedoucích skupin.

Michal Klusák

Předseda OV KSČM Praha 10