Zářijové jednání pražského zastupitelstva

     Toto jednání Zastupitelstva hlavního města Prahy bylo pochopitelně poznamenáno blížícími se volbami. Sliby, jasné představy o řešení všeho, obviňování ostatních politických subjektů…a kupodivu i hlasování pro některé návrhy na doplnění programu, které v minulosti neměly šanci projít. Mezi nimi např. problematika dostupného bydlení, informace o auditech ke kauze Dozimetr, zajištění služeb cyklomobility, revitalizace pražských náplavek, rekonstrukce Libeňského mostu, financování kapacit středních škol.

Ne pro všechny návrhy koalice zvedla ruku

Pro pokračování slevy na jízdném pro Pražany v hmotné nouzi se opět dost hlasů nenašlo. Stejně dopadla snaha o zajištění koordinace dopravních staveb či záměr zabývat se zadáváním veřejných zakázek a změnou stanov akciové společnosti Pražské služby. Jednání o programu zastupitelstva bylo poznamenáno i euforií předešlých dní, kdy vyšla kniha Dana Browna "Tajemství všech tajemství", jejíž značná část se odehrává v Praze. Tento populární spisovatel (Šifra mistra Leonarda, Andělé a démoni, Ztracený symbol, Inferno ad.) vedl některé zastupitele k předložení návrhu ke kulturnímu a turistickému potenciálu nově vydané knihy a s tím spojené audioprojekci na magistrátu. Návrh ovšem neprošel.

Peníze pro nepedagogické pracovníky

Od roku 2026 je převedena povinnost financovat nepedagogické pracovníky škol (kuchařky, uklízečky, hospodářky, školníky, ekonomy, IT techniky, správní zaměstnance ad.) ze státu na zřizovatele, tedy na kraje a obce (na hlavní město a jeho městské části). Na zřizovatele je zároveň převedena i povinnost financovat ONIV (ostatní neinvestiční výdaje) – tedy výdaje na učebnice, učební pomůcky, školní potřeby, dopravu na plavání a exkurze, kurzy, další vzdělávání pedagogických pracovníků. V té souvislosti dojde k navýšení rozpočtového určení daní pro kraje, jenomže v nedostatečné výši. Hlavní město tak bude muset dofinancovat zajištění škol a školních jídelen zřizovaných městskými částmi a magistrátem, což výrazně zatíží městský rozpočet. Dohromady jde o necelých 900 milionů korun, které bude Praha v příštím roce doplácet. Z toho 230 milionů na zaměstnance škol zřizovaných magistrátem a 677 milionů pro městské části, které zřizují mateřské a základní školy. Zastupitelé tak vznesli požadavek na vládu, aby byly potřebné částky plně dorovnány a do budoucna aby byl nastaven takový systém financování, který nebude zatěžovat financování MČ a HMP. Je jasné, že jde o výdaje, které bezprostředně ovlivňují kvalitu vzdělávání. Stát se jednoznačně tímto krokem zbavuje svých povinností zabezpečit vzdělání. Pro KSČM platí, že za vzdělání, jeho kvalitu, dostupnost a financování musí stát odpovídat.

Financování kapacit středních škol

Cílem předloženého návrhu mělo být nakoupení kapacity středních odborných škol s maturitou a gymnázií ze strany hlavního města u soukromých škol, respektive prověřit proveditelnost takové grantové výzvy. Jednoduše řečeno – z veřejných zdrojů nakoupit místa v soukromých školách. Důvodem? Nedostatek míst na některých oborech středních škol. Ovšem řešit problém způsobem, že město bude cpát peníze do soukromých škol, je pro KSČM nepřijatelné. Z veřejných prostředků mají být financovány školy veřejné a ne soukromé a církevní.

Elektrokoloběžky od ledna skončí

Důvodem je dlouholetá kritika ze strany obyvatel i městských částí v centru města. Její podstatou je nebezpečná jízda na sdílených elektrokoloběžkách po chodnících ohrožujících chodce a jejich odkládání na místech, kde překážejí. Jak zaznělo od zástupce Prahy 1, za minulý rok došlo k 303 dopravním nehodám koloběžek se zraněním, z toho 11 vážných. Negativní zážitek s koloběžkou mělo v centru města 1 300 občanů - buď je ohrozila nebo přímo srazila. Navržený postup řešení, který bude platit od ledna 2026, doporučila tři ministerstva - dopravy, vnitra a průmyslu a obchodu. Jeho smyslem je nastavení podmínek a pravidel mezi provozovateli a Prahou. Systém má být založen na smlouvách mezi městskou Technickou správou komunikací (TSK) a provozovateli kol a elektrokol, která bude možné odkládat jenom na prostranstvích k tomu určených. Parkovat zde však nebudou moci elektroběžky, což prakticky znamená, že bude jejich poskytování znemožněno. Pokud dojde k porušení ustanovení, TSK je odstraní, případně může dojít až k vypovězení smlouvy s daným poskytovatelem.

Největší mrakodrap v ČR

Stavba vysoká 135 metrů se bude nazývat Top Tower a stát bude v Praze v Nových Butovicích v blízkosti výstupu ze stanice metra. Zastupitelé umožnili výstavbu schválením změny územního plánu a tzv. plánovací smlouvy. Podle ní investor stavby (developerská společnost Trigema) přispěje magistrátu 75,7 miliony korun na úpravy veřejných prostranství. Vzhled mrakodrapu bude, mírně řečeno, velmi prapodivný. O 125 metrů vysokou budovu má být opřena o 10 metrů vyšší konstrukce znázorňující vrak lodi. Návrh mrakodrapu s plastikou vraku lodi od výtvarníka Davida Černého a architekta Tomáše Císaře je pod oprávněnou palbou kritiky opozice, tamních obyvatel i odborníků. Podle nich nerespektuje urbanistické, prostorové a kompoziční hodnoty čtvrti. Mrakodrap zastíní okolní stavby a dojde také k nárůstu dopravy.

Muchova epopej

Soubor dvaceti velkoformátových obrazů Alfonce Muchy "Slovanská epopej" byl zapůjčen hlavním městem Moravskému Krumlovu. Smlouvu o zapůjčení těchto uměleckých děl zastupitelé prodloužili o dalších 60 měsíců. Na zámku v Moravském Krumlově tak zůstanou až do roku 2031. V roce 2028 si pak pražský magistrát obrazy na deset měsíců vypůjčí. Důvodem je 100. Výročí od jejich namalování. Vystaveny budou v Praze, v jednání je mimo jiné Veletržní palác. O trvalém umístění bude moci hlavní město rozhodnout až po ukončení soudních sporů s Muchovými dědici ohledně vlastnictví obrazů. Alfons Mucha maloval obrazy od roku 1910 celkem 18 let. Poté věnoval "Slovanskou epopej" Praze s podmínkou, že jí vybuduje důstojné výstavní prostory. Termín nestanovil.

Petice občanů

Na jednání zastupitelstva se projednávaly dvě petice občanů. První se týkala nesouhlasu se zrušením často využívaného multifunkčního hřiště Chalabalova v pražských Stodůlkách a s následnou výstavbou bytového domu, a to v malém prostoru, ve vzdálenosti pouhých sedm metrů od stávajících domů. Hřiště se sportovními prvky, brankami, lavičkami či tyčemi na zavěšení sítě na volejbal je využíváno dětmi, školami a místními obyvateli již 40 let. Provozuje ho městská část Praha 13, a to ve shodě s petenty. Argumenty místních obyvatel i radnice nakonec uznali i pražští zastupitelé. Vyjádřili nesouhlas se stavebním záměrem, podpořili požadavek na zachování hřiště, které je v souladu s územním plánem a uložili příslušnému radnímu jednat s majitelem pozemku o jeho koupi nebo směně.

Druhá petice se týkala nesouhlasu se záměrem výstavby bytového domu v Komořanech, kde žije 2,5 – 3 tisíce obyvatel. Podle zpracované studie projednané s veřejností by zde do budoucna mělo bydlet cca 5,5 – 6,5 tisíc obyvatel. Nově je však uvedeno, že o toto číslo se počet místních obyvatel má zvýšit. S tím občané nesouhlasí. Kritická situace zde panuje v dopravě, denně jsou překračovány limity hlukové i emisní, řešit je třeba výstavbu škol. Navíc zpracované územní studii odporuje i výška domu. Místní obyvatelé proto požádali zastupitele, aby podmínilo výstavbu dalších bytů vybudováním potřebné infrastruktury, tedy dokončením tramvajové trati a výstavbou mateřské a základní školy. Na rozdíl od předešlé petice, však v tomto případě místní obyvatelé úspěšní nebyli. Neprošlo konstatování, že záměr není v souladu s územní studií, která byla pořízena s účastí veřejnosti, neprošel požadavek, aby příslušný radní zahájil jednání s vlastníky pozemků o odkoupení či směně. Jediným výsledkem tak bylo, že radní Hlaváček je pověřen vyřízením petice. Formalita, která neřeší ve prospěch místních obyvatel vůbec nic.

Marta Semelová

předsedkyně KV KSČM Praha