Zcela nepřesné zamyšlení?

17.09.2020

Proč je třeba znát historii, proč se dnešní manipulátoři snaží o její přeformátování a jaké důsledky neznalost může mít.

Budu velice stručný, protože dlouhé elaboráty většina lidí dnes již nečte. Mnohdy ke své škodě.

Před 208 lety (7. září 1812) proběhla jedna z nekrvavějších bitev napoleonských válek, bitva u Borodina. Střetla se zde vojska francouzského císaře Napoleona I. a ruského generála Michaila Kutuzova. Na obou stranách se bitvy zúčastnilo celkem asi čtvrt milionu vojáků. Bitva skončila nerozhodným výsledkem a Napoleon, přesvědčen o svém vítězství, obsadil Moskvu. Ta však byla na rozkaz Kutuzova vyklizena a veškeré, převážně dřevěné stavby, byly ruskými dobrovolníky podpáleny. K žádné mírové smlouvě mezi carem Alexandrem I. a císařem Napoleonem I. nedošlo, a tak byl Napoleon přinucen k návratu krajinou, kterou jeho vojska na svém tažení předtím vyplenila. Z jeho velké armády čítající z počátku cca 500 000 mužů se vrátilo do Francie jen 10 000 mužů.

Proč ten stručný exkurz? Protože po vpádu Napoleona do Ruska stoupal odpor ruského obyvatelstva vůči Napoleonově armádě a obsazení a vypálení Moskvy tento odpor umocnilo.

Uteklo 207 let, za nichž uspořádání světového společenství ovlivnil přechod od feudalismu ke kapitalismu, hospodářské krize, dvě světové války, a mnoho koloniálních, rozdělení světa na kapitalistickou a socialistickou soustavu, globalizace, zánik socialistické soustavy a vznik jednopolárního světa pod hegemonií USA. A došli jsme k současné situaci - úpadku jediného hegemona a přechodu (navrácení se) do multipolárního světa za rozhodující účasti Číny, Ruské federace a jejich spojenců. USA se svým satelitem EU se samozřejmě všemožně brání převzetí iniciativy jiných velmocí, včetně podněcováním převratů a lokálních válek, migrací.

Čtenář se jistě zeptá, co s tím má společného Napoleon?

V roce 2019, byl přijat dokument Evropského parlamentu č. 2819 "O významu evropské paměti pro budoucnost Evropy", podle něhož mj. druhou světovou válku rozpoutal Sovětský svaz a Německo. (Upozorňuji, že z českých poslanců v EP hlasovala proti přijetí dokumentu pouze poslankyně za KSČM s. Kateřina Konečná).

Samozřejmě - tento dokument je ryze účelový, avšak hluboce uráží padlé i doposud žijící bojovníky proti fašismu i jejich potomky v celém světě. Největší tíhu bojů nesl tehdejší Sovětský svaz a na jeho straně bylo více jak 20 mil. obětí.

Jak je dokumentu zneužíváno vidíme skoro denně nejen v našem mediálním prostoru, ale i ve vystoupení některých představitelů státu. Ovšem obdobná situace panuje i v mediálním prostoru Ruské federace.

Také zde působí desítky neziskových organizací s politickými cíli, financovanými ze zahraničí, také zde je rozdělena politická a kapitálová reprezentace na prozápadní a proruskou, také mají problémy se školstvím, včetně obhájení historické pravdy, také je mnoho milionů lidí doposud v nepříznivé sociální situaci, ovšem po rozvalu způsobeném B. Jelcinem a zavedením tvrdého kapitalismu.

Jsem však přesvědčen, že většina ruského obyvatelstva vnímá obkličování své země ze strany NATO a ví, že vůbec nejde o svobodu a demokracii, ale o surovinové a přírodní bohatství RF, o život a že nejen tento přijatý dokument EU č. 2819 tento odpor v myslích ruského obyvatelstva vůči "západu" umocňuje. Čehož jsme právě, v souhrnu řady událostí a zvolených postupů představitelů RF svědky.

Franta