Zónové parkování na Praze 10 ano nebo ne?
03.03.2020
Zónové stání v Praze 10, ano či ne.
Odpověď není jednoduchá, ale pokusím se. Od roku 1996 jsou v Praze postupně zaváděny zóny placeného stání. V současné době se na území Prahy můžeme setkat se třemi variantami stání - modré, fialové a oranžové. Rozlišují se různě - podle podmínek jednotlivých obvodů, podle vymezeného času nebo podle finančních nároků a způsobů placení za vymezené stání. Předpokládám tedy, že místní jsou informovaní, ale co občasní návštěvníci Prahy, řemeslníci přijíždějící vykonávat zakázkové práce, ani mi Pražané, mnohdy nevíme, jak je to v sousedním obvodu zařízené, kde, komu a co zaplatit. Nutno podotknout, že překročení pravidel zónového stání je, opět různě, sankcionované. A zde zase přibývá práce městské polici nebo úřadu se správním řízením přestupku. Zdůrazňuji, že poplatkem vzniká nárok a oprávnění, které však, vzhledem k místům, nemusí být uspokojeno nebo stejně parkujete až ve třetí ulici od svého domu, a tak vznikají další nedorozumění. Vycházím-li ze statistických údajů z roku 2017, tak v tomto roce bylo v Praze v kategorii M1, max. do 8 osob, evidováno 1 268 781 automobilů. Nepočítaje další kategorie nákladních vozů. Počet obyvatel Prahy je 1 318 688, to znamená, že cca. každý obyvatel, vlastní automobil. Malá početní spekulace: 9 m2 na auto znamená necelých 12 km2 plochy. Buďme optimisté a odečteme 30% těch co mají vlastní garáž a jsme na 8 km2 plochy. Samozřejmě nejsou započítáni ti, kteří přijíždí automobilem do Prahy za prací a také někde musí zaparkovat.
Jak na tom jsou obvody, které se pro zónové stání rozhodly.
Odpověď není jednoduchá, ale pokusím se. Od roku 1996 jsou v Praze postupně zaváděny zóny placeného stání. V současné době se na území Prahy můžeme setkat se třemi variantami stání - modré, fialové a oranžové. Rozlišují se různě - podle podmínek jednotlivých obvodů, podle vymezeného času nebo podle finančních nároků a způsobů placení za vymezené stání. Předpokládám tedy, že místní jsou informovaní, ale co občasní návštěvníci Prahy, řemeslníci přijíždějící vykonávat zakázkové práce, ani mi Pražané, mnohdy nevíme, jak je to v sousedním obvodu zařízené, kde, komu a co zaplatit. Nutno podotknout, že překročení pravidel zónového stání je, opět různě, sankcionované. A zde zase přibývá práce městské polici nebo úřadu se správním řízením přestupku. Zdůrazňuji, že poplatkem vzniká nárok a oprávnění, které však, vzhledem k místům, nemusí být uspokojeno nebo stejně parkujete až ve třetí ulici od svého domu, a tak vznikají další nedorozumění. Vycházím-li ze statistických údajů z roku 2017, tak v tomto roce bylo v Praze v kategorii M1, max. do 8 osob, evidováno 1 268 781 automobilů. Nepočítaje další kategorie nákladních vozů. Počet obyvatel Prahy je 1 318 688, to znamená, že cca. každý obyvatel, vlastní automobil. Malá početní spekulace: 9 m2 na auto znamená necelých 12 km2 plochy. Buďme optimisté a odečteme 30% těch co mají vlastní garáž a jsme na 8 km2 plochy. Samozřejmě nejsou započítáni ti, kteří přijíždí automobilem do Prahy za prací a také někde musí zaparkovat.
Jak na tom jsou obvody, které se pro zónové stání rozhodly.
Uvedené údaje jsou z roku 2018
Praha 1: 87 223 700 Kč
Praha 2: 51 167 712 Kč
Praha 3: 11 980 331 Kč
Praha 4: 5 648 696 Kč
Praha 5: 23 549 186 Kč
Praha 6: 27 401 081 Kč
Praha 7: 14 698 781 Kč
Praha 8: 17 594 592 Kč
Následují menší MČ, které se pro zónové stání rozhodli.
Praha 13: 6 997 Kč
Praha 16: 6 147 Kč
Praha 22: 25 014 Kč
Otázka je, kolik z těchto peněz rezidentů, jde na obsluhu zónového stání a do čeho jsou případné přebytky MČ investovány. Magistrát má ze systému parkování příjem půlmiliardy korun ročně. Kampak jsou ty peníze investované?
Z výše uvedeného je zřejmé, že každý obvod postupuje "na vlastní pěst", nesystémově a takové řešení se bude, s přibývajícími auty, pouze zhoršovat. A domnívám se, že přeci nechceme, aby parky a stromy byly zrušeny kvůli autíčkům. Už tak se jako Pražané, většinou díváme na asfalt a beton.
Řešení spatřuji v několika rovinách. Situace musí být řádně zmapovaná na celém území Prahy, vypracovaná celková koncepce s delším časovým horizontem v návaznosti na územní plán a finanční krytí. Magistrát přeci namůže hodit odpovědnost za řešení, městským částem Prahy. Omezit vjezd do Prahy mimopražským obyvatelům a to ne restriktivním opatřením, ale nabídkou jiných možností. Dalším rozšiřováním P+R parkovišť, v okolí uzlových dopravních bodů MHD. Nemusí to být vždy jenom stanice metra. Řada jich již funguje, zatím v celkové kapacitě cca 1100 míst. Připravuje se P+R parkoviště u nové železniční stanice Dlouhá míle o kapacitě 2 000 parkovacích míst a ve výhledu jsou další. Podpořit odstavování vozidel na P+R parkovištích zavedením MHD zdarma. (V některých západoevropských městech je bez problémů zavedeno) mj. návrh KSČM. Orientace obyvatel příměstských oblastí na vlakovou a autobusovou dopravu. Jak se většina z nás vrhla do aut, nějak jsme opomněli modernizaci vlakové dopravy. Např. na trati ve směru do Benešova jezdí vlaky v cca 20 min. intervalech a z Hlavního nádraží jste za 20 min. v Uhříněvsi. Ušetříte své auto i svoji psychiku, včetně ovzduší v Praze.
Intenzivnější rozšiřování dosahu kolejové dopravy a to jak tramvají, tak metra.
A jaký tedy mám názor? Po zvážení celkové situace v Praze se nedomnívám, že zónové stání optimálně řeší problematiku parkování.
Intenzivnější rozšiřování dosahu kolejové dopravy a to jak tramvají, tak metra.
A jaký tedy mám názor? Po zvážení celkové situace v Praze se nedomnívám, že zónové stání optimálně řeší problematiku parkování.
Franta
