Opravdu jdeme k lepším zítřkům, jak nám stále namlouvají?

Ponechme stranou propagační a ideologické keci a jak jsme na vojně kdysi říkali, holube, číslo hovoří, nechme tedy čísla hovořit.

Nařčení: komunisté zdevastovali zemědělství a přírodu

Zemědělská a potravinářská výroba je jednou ze strategických záležitostí a stát by tuto oblast měl mít pod kontrolou. Údaje jsou z r. 2020 v porovnání s r. 1990.

1990

2020

Skot v ks.

3 506 000

1 404 117

Dojnice v ks.

1 236 000

357 014

Mléko v l.

4 802 000 000

3 083 800 000

Hovězí v živé hmotnosti

509 000

164 900

Stavy prasat a vepřové maso

1990

2020

Počet prasat v ks

4 790 000

1 404 000

Prasnice v ks

311 000

87 000

Maso v t. ž. hm.

736 000

294 600

Obhospodařovaná zemědělské půda se snížila, ze 4 228 000 ha na 3 493 608 ha

Stav má samozřejmě celou řadu sociálních negativních dopadů, ale zejména oslabuje přísun organického hnojiva do půdy. Výrobci umělých hnojiv si mastí kapsy, ale v delším období se úrodnost snižuje. Není vám divné, že je výhodnější pěstovat řepku a dokrmit auta, než obilí a nasytit lidi? Farmáři ze středozápadu USA by mohli vyprávět, když na jejich nepokoje museli "svobodně a demokraticky" povolat národní gardu. Zemědělství tak bylo schopno zabezpečit potravinovou soběstačnost Československa. Hektarový výnos obilovin v českých zemích překročil 4,5t, na Slovensku 5,3t, v pšenici dokonce 5,8t.

Voda je další ze strategických záležitostí a stát by měl mít pod kontrolou její využití. A bagatelně vyjádřeno, aby bylo co pít a čím spláchnout lejno na záchodě.

Nařčení: komunisté zničili ráz krajiny výstavbou přehrad a zatopili malebné obce.

Do r. 1948 bylo postaveno na území Československa 35 větších či menších vodních děl. Od r. 1948 bylo postaveno více než 60 vodních děl. Včetně jedné vzorové přečerpávací- Dlouhé stráně. Od r. 1990 bylo dokončeno pouhých 5. Užitková i pitná voda je také jednou ze strategických zdrojů kteréhokoliv státu a jak vidíme, vedou se o ní ve světě i války. Míra jejího zajištění totiž podmiňuje rozvoj zemědělství, průmyslu, lesního hospodářství i sociální rozvoj společnosti. Proto se komunisté snažili o zadržení vody v krajině silnou výstavbou vodních děl, řada z nich i s výrobou elektrické energie. Vždy bylo, je a bude něco za něco, ale v každém případě o lidi, kterých se výstavba dotkla, bylo postaráno novým bytem i zajištěním práce. Úsměvné je, že někteří kritici, v nových časech, vybudovali své "podnikatelské baroko" na okrajích těchto přehrad. Ale to již zřejmě není ničení přírody, ale byznys.

"Národní důchod se v Československu od roku 1948 do roku 1989 zvýšil 7,2krát, z toho v českých zemích 6krát a na Slovensku 11,3krát. Průmyslová výroba vzrostla ve stejném období 14krát. Těžba černého uhlí se zvýšila o 50% a dosáhla hranice 24mil. tun, těžba hnědého uhlí se zvýšila téměř pětkrát a pohybovala se na úrovni 100mil. tun. Výroba elektřiny založená na těžbě hnědého uhlí však začala neúměrně zatěžovat životní prostředí, proto byl zahájen jaderný energetický program. ČSSR se stala 4. zemí světa, která dovedla stavět "na klíč" atomové elektrárny. Zvýšila se rovněž výroba elektřiny ve vodních elektrárnách. Byla vybudována vltavská a vážská kaskáda, jejíž součástí je největší vodní nádrž na Slovensku přehrada Liptovská Mara, byla zahájena výstavba vodního díla na Dunaji. Zvyšující se kapacita zdrojů elektrické energie umožnila dokončit celistvou elektrifikaci země. Zapojení naší země do RVHP přispělo k realizaci stavby ropovodu a tranzitního plynovodu ze SSSR do ČSSR. Hospodářská spolupráce socialistických zemí umožnila Československu jako 3. zemi v dějinách vyslat do vesmíru svého občana. Stejně tak mu umožnila vyslat vesmírnou sondu Magion. Rozvoj zaznamenalo strojírenství. Byl postaven novodobý chemický průmysl od zpracování ropy v Kralupech, Litvínově a Bratislavě, přes výrobu umělých hnojiv v Lovosicích a Šale až po plastické hmoty (etylenová jednotka v Litvínově), malotonážní chemii a akrylovou chemii v Sokolově. Postaveny byly velké jednotky na výrobu celulózy ve Vratimově a Ružomberoku.

Rozvoj průmyslu a zemědělství byl orientován tak, aby se vyrovnávala ekonomická a sociální úroveň Slovenska s českými zeměmi. V roce 1948 byl podíl obyvatel Slovenska 27,9% na celkovém počtu obyvatel Československa, vybavenost výrobními fondy činila 18,9% a osobní spotřeba měla podíl 22,8%. V roce 1988 představoval podíl obyvatel Slovenska 33,6%, vybavenost výrobními fondy se zvýšila na 31,1% a podíl v osobní spotřebě činil 31,4%.

Rozvoj hospodářství umožnil všem lidem pracovat. Životní úroveň rostla nejen "vyvoleným", ale všem obyvatelům. Osobní spotřeba obyvatel se od roku 1948 do roku 1989 zvýšila 5krát, v českých zemích 4,4krát a na Slovensku 6,7krát. Pokud jde o bytovou výstavbu, pak toto období přineslo zásadně nové řešení bytové otázky. Bylo postaveno přes 3,5 milionu nových bytů, což znamená v průměru přes 83 000 bytů ročně.

Doprava se rozvíjela jako služba lidu. Železniční spoje zabezpečovaly dostupnost práce i rekreace. Po dobudování bezprašných okresních silnic byly všechny obce propojeny levnou autobusovou dopravou. V Praze bylo vybudováno metro. Velká část dálniční sítě byla postavena do r. 1989.

Bezplatné zdravotnictví zlikvidovalo nemoc chudých – tuberkulózu, ale i obrnu. Byl vytvořen systém soustavné preventivní péče. Ve světě byla všeobecně oceňována vysoká úroveň našeho zdravotnictví.

Bezplatné (nebo symbolické peníze) bylo rovněž školství. Celé generace mladých lidí mohly tak získávat doktorské, inženýrské a vědecké tituly. Nerozhodovali finance, ale talenty. Podobně tomu bylo i ve sportovních aktivitách.

Byla širokým lidovým vrstvám zpřístupňována naše i světová kultura. Byla postavena nová divadla, vybudováno rozsáhlé kulturní centrum v Praze, renovována divadla (Národní, Tylovo a Smetanovo v Praze, Národní v Bratislavě), vytvořena síť kulturních domů, závodních klubů, muzeí, lidových knihoven a dalších kulturních zařízení. Kulturní vzestup socialistického Československa zaznamenal řadu úspěchů ve všech oblastech a byl ve světě všeobecně uznáván.

Naskýtá se tedy otázka – je to dnes pro většinu lidí lepší a bezpečnější politické zřízení? Ten kapitalismus? I vzhledem k dnešním dnům, kdy ze všech třicetiletých slibů o prosperitě a zvýšení životní úrovně všech obyvatel, jsme v situaci stálého zadlužování státu, prodeje majetku do zahraničních rukou, deinstualizace nejen u nás, ale i celé Evropy, vzrůstající militarizace pod různými záminkami s přechodem na totalitní praktiky a podporou fašizujících sil. Svět se pohybuje na prahu III. Světové války a tak na řešení sociálních a globálních problémů lidstva peníze nejsou. Změna tohoto stavu je nutná, protože jinak a na dlouho, nebudeme všichni hepi.

Nevědomost je v kritice velmi odvážná.

Prvním krokem ke změně je využití svého volebního práva a volit STAČILO!

Franta